Pythón v antice.

Pythón (někdy nazývaný též Delfynés) - ohavný drak se šupinatým hadím tělem, syn bohyně Gáie.

Podle věštby jej měl zabít potomek bohyně Léty, kterou pronásledoval. K pronásledování bohyně Léty byl donucen bohyní Hérou, která tak chtěla pomstít nevěru svého muže Dia. Za toto pronásledování se pomstil syn bohyně Létó - Apollon. Již devátý den po svém narození našel Pythóna v rokli pod horou Parnas, kde jej svými šípy zabil.

Na Pythónův hrob Apollon položil veliký zaoblený kámen, který byl Řeky označován za střed světa. Na místě, kde byl Pythón pohřben, založil Apollon chrám a věštírnu. Aby po Pythónovi nezbyla žádná památka, přejmenoval ono místo z Pythó na Delfy. Ačkoliv byl Pythón ohavnou nestvůrou, byl božskou bytostí a Apollon se za jeho zabití musel očistit a za trest sloužil jako prostý pastýř 8 let u ferského krále Adméta.

Literatura:

  • Bohové a hrdinové antických bájí, Vojtěch Zamarovský, Mladá fronta 1982
  • Slovník antické kultury, Kolektiv autorů, Svoboda 1974